Zdravím Vás po delší době,
z pohledu čísel hrubých tržeb to vypadá, že jsme si prošly rekordním jarem. Všem, kteří ale své obchodní výsledky zkoumají důkladně a zodpovědně je jasné, že není důvod k radosti. Nákladová inflace nemá obdoby a po úvodním šoku se dostavuje velké rozladění z chování dodavatelů. Některá zdražení totiž nedávají žádný smysl. I díky velké fragmentaci gastronomie, resp. naší malé síle vůči dodavatelům s tím nic neuděláme a musíme tento fakt s velkou nelibostí akceptovat. Jsme bohužel v situaci, kdy zdražování v oblasti vstupů nemůžeme v plné výši přenést na zákazníka.
Dochází tak k několika jasným zákonitostem. Ztenčuje se naše možnost vytvářet zisk, a tím i rezervy na budoucí období. A dochází též k tomu, že vícero provozovatelů uchyluje k praktikám z 90. let. To možná způsobí, že ekonomicky přežijí, ale vůbec to není dobré pro celkový rozvoj české gastronomie. Nelze se tomu však moc divit. Ti, kteří přežili roky s covidem se prostě nechtějí vzdát nyní, kdy již rizika covidu přeci jen nejsou tak akutní. Nejvíce trpět budou podnikatelé a následně i zákaznický zážitek zejména na vesnicích a menších městech. Ochota zákazníka akceptovat vyšší cenu je tam podstatně nižší.
A to se týká i klíčového produktu pro českou gastronomii, kterým je pivo. Zvláště v této době se pivo stává trochu danajským darem, protože naše neschopnost navyšovat rychleji jeho cenu pouze způsobí pokles hrubé marže, která je už teď silně podprůměrná. Jiná cesta ale ekonomicky není. Musíme být schopni se do nových etap přenést dobrou službou a říct si adekvátní cenu, která nám umožní solidně v našem oboru podnikat. I za cenu toho, že nám to možná krátkodobě způsobí určité turbulence. Klíčem k úspěchu je odvaha a dobrá služba.
Přeji vám tedy hodně odvahy!
